Králický Sněžník
- Délka a převýšení: z parkoviště pod Jelením vrchem u vesnice Jodlow přes Králický Sněžník až k soše slůněte a zpět: 16,9 km (936 ↑, 936 ↓)
- Kočárky a odrážedla: kočárek ne, odrážedlo ano (částečně)
- Vstupné: N/A
- Parkování: neplacené parkoviště u vesnice Jodlow (PL)
Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím České republiky, které leží na pomezí Čech, Moravy a Kladska. Nejvyšším vrcholem je stejnojmenný bod Králický Sněžník, který měří 1423 metrů. Na vrchol Králického Sněžníku můžete vystoupat z několika stran. Z české strany se chodí nejčastěji z Dolní Moravy, a to buď z parkoviště pod Klepáčem nebo kolem Stezky v oblacích po druhém hřebeni (zde si můžete pomoci lanovkou). Z polské strany se chodí nejvíce z obce Mezihoří (Miedzygorze), my jsme však zvolili jako výchozí bod parkoviště u obce Jodlow, ze kterého se vychází hlavně na Klepáč a Jelení vrch.
Chtěli jsme odtud vycházet, protože podle map to byla nejlepší varianta v poměru délky nachozených kilometrů vs. nastoupané výškové metry. I tak je to ale na Králický Sněžník asi 8 kilometrů v jednom směru, což není s malými dětmi úplně zadarmo.



Od parkoviště vede poměrně pěkná široká šotolinová cesta značená jako cyklostezka. Je tedy vhodná i pro odrážedla a dalo by se zde projet s kočárkem. To platí až po vrchol Wysoczka, kde se povrch změní a cesta už moc sjízdná pro kočárek není, pro kolo nebo odrážedlo ještě s menšími obtížemi ano. Resp. s nějakým cyklovozíkem to zde projedete, terénní kočárek by se tu ale dost trápil, jsou tu vyjeté hluboké koleje. Kvalita téhle cesty zůstává až po rozcestník se zelenou značkou vedoucí na Malý Sněžník.
Pokud si chcete výstup zkrátit, tak doporučuji nejít po červené značce až na turistickou chatu na polské straně (schronisko Na Sniezniku), ale jít po neznačené cestě směrem ke hranicím, kde se asi po 100 metrech potkáte s českou červenou hřebenovkou. Zde také začnete potkávat větší množství turistů, kteří s vámi půjdou na vrchol.
Tady už to není vhodné ani pro odrážedlo, ani pro kočárek. Vede zde úzká cestička borůvčím a následně po kamenech nahoru. Samotný závěr už by zase sjízdný byl, zřejmě je to dané tím, že nahoře staví rozhlednu a je tu tedy nějaká cesta, ale je to hodně do kopce. Suma sumárum rozhodně doporučuji nosítko.



Když se vyškrábete až nahoru, budete stát u rozhledny (aktuálně ještě ve výstavbě). Jiný zajímavý bod tu nenajdete, je tu ale hezká vyhlídka jak na polskou, tak na českou stranu. O několik desítek metrů níže na českou stranu najdete pramen řeky Moravy. Doporučuji sem dojít a doplnit si zásoby vody, pokud vám dochází, dá se tu z pramene pít.
Jen malý kousek od pramene pak stojí známá soška slůněte, která kdysi patřila k Lichtensteinově boudě, jejíž pozůstatky (základy) jsou tu dodnes (i když chata jako taková byla zbourána v 70. letech 20. století). Obě tyto zajímavosti (jak pramen, tak soška) patří k symbolům Králického Sněžníku, v dnešní době rozhodně více než rozhledna, o kterou se vedou dlouhodobé spory.



Sestupovou cestu budete muset zvolit stejnou. Půjdete-li z Dolní Moravy, tak můžete jít jinudy, my jsme sestupovali shodně. Zkusili jsme si cestu ozvláštnit ještě výstupem na Malý Sněžník, ale za sebe musím říct, že s malými dětmi nestojí za to a klidně ho vynechejte. Zeshora není nic moc výhled, na úplný vrchol se nedostanete, cestička mezi borůvčím je vhodná spíše pro dospělé nohy než pro malé dětské a sestupová trasa do sedla Puchača je pro děti hodně náročná.
Celkově ale výstup na Králický Sněžník rozhodně doporučuji. Je to krásný vrchol v krásné přírodě, na který nechodí vzhledem k jeho relativní nedostupnosti tolik lidí, takže se tu pravděpodobně nepotkáte s davy. A vzhledem k jeho úctyhodné nadmořské výšce si i zde budete připadat jako na horách.