Bilancování 2025

Přátelé, jestli jsem na konci roku 2024 napsala, že se za ten rok nic zásadního nezměnilo a všechno zůstalo víceméně při starém, tak rok 2025 byla v porovnání s ním jedna velká jízda a nám se v životě změnila spousta věcí. Tento rok byl v mnohých ohledech úplně jiný než roky předchozí, protože náš volný čas jsme trávili jinak, než jsme zvyklí a jinak, než jak nám vyhovuje.

Úplně na začátku roku 2025 jsme se rozhodli pořídit si nové bydlení. Větší. Protože to stávající nám velikostně úplně už nevyhovovalo. Hledali jsme tedy už v roce 2024, ale naplno jsme se do toho ponořili začátkem roku 2025, což náš rok velmi definovalo. Našli jsme si byt, který se nám líbil, původní majitelé se nám líbili a všechno šlo jako po drátkách. Předáváním bytu jsme strávili prvního skoro půl roku. No a protože jsme se rozhodli pro rekonstrukci ještě před nastěhováním a protože jsme nakonec tu rekonstrukci udělali poněkud zevrubnou a protože obor stavebnictví je na takové úrovni, na jaké je, rekonstrukce definovala druhou polovinu tohoto roku. Nutno podotknout, že k neradosti celé rodiny.

S koncem roku jsme se ale konečně mohli přestěhovat do nového, za což jsem nesmírně ráda, protože svátky jsme mohli strávit už v novém. Já jsem přesvědčená o tom, že tenhle byt na nás prostě čekal a že to celé stálo za to a odteď v něm budeme moci psát nový životní příběh.

Tak to bylo na úvod, aby byl jasný kontext, a teď si pojďme shrnout, za co jsem za rok 2025 vděčná:

1. Že napadl sníh v Praze, vyšlo to na víkend a děti si mohly užít sáňkování alespoň jednou za sezónu.
2. Zimní Harrachov – naše rodinná tradice a letos mi v Harrachově začala lyžovat i Barborka, takže holky lyžují už obě -> jsem nesmírně hrdá maminka
3. Divadelní představení s holkami – na jaře jsme navštívili několik představení s holkami a doprohlídli jsme prakticky celý repertoár divadla, kam rádi chodíme.
4. Lyžování v Orlických horách – jsem vděčná za to, že můžeme kdykoli přijet k tchánovi a dojít si zalyžovat do nedalekého skiareálu. Velice to usnadňuje možnost naučit děti lyžovat.
5. Bruslení s dětmi – poprvé jsme vzali děti na opravdové brusle a holky si vyzkoušeli, jak se na nich bruslí. Byla to zábava, určitě ji budeme opakovat.
6. Vzali jsme holky na hokejový turnaj do Liberce – bylo to super, i pro mě to byla jedinečná zkušenost a mohli bychom si ji zopakovat. Fanouškovské šály už máme.
7. Výběr nového bydlení – máme perfektní zkušenost s realitním makléřem a předchozími majiteli.
8. Zařízení úvěru a celkově financování nového bydlení nám nakonec vyšlo pěkně, i když to ze začátku tak nevypadalo.
9. Oslava narozenin holek – všechno se vydařilo a holkám jsem upekla dorty na přání a holky byly spokojené.
10. Všechny zimní výlety za sněhem i bez sněhu.
11. Plavání s holkama – letos začala i Barborka plavat sama a hodně se v tom za ten rok zdokonalila. Už jsou obě holky samostatné plavkyně a je to super.
12. I letos jsme navštívili Matějskou. Vyhnuli jsme se největší komerci a bylo to moc fajn.
13. Přepsání trvalého bydliště a zápis do základní školy – to nám vyšlo časově perfektně, že samotný zápis proběhl už bez problémů.
14. Zápis do ZŠ – Kačenka byla perfektní a ukázala, co všechno umí a jak chytrá je to holka.
15. Velikonoce – užili jsme si je, holky pekly perníčky s babičkou, s tatínkem šly na koledu a kromě toho jsme si naplánovali několik výletů, na kterých jsme trénovali turistiku.
16. Všechny ty malé jarní výlety, které jsme podnikali. Třeba na Křivoklát.
17. Šerpování předškoláků na parníku na Vltavě – Kačenka vychází ze školky, už se z ní stává velká holka. Byl to opravdu zážitek.
18. Přechod Lužických hor – dlouho jsem nevěděla, kam vyrazit. Lužické hory jsem naplánovala na rychlo a bylo to skvělé. Vůbec jsem je neznala, jsou to super hory a holky byly neskutečné. Ujdou už pěknou dávku kilometrů. Miluju tyhle přechody.
19. Barborka si užila první výlet se školkou, na který jela sama, protože byl jen pro menší děti.
20. Holky chodily celý půlrok ještě na kroužek cvičení do Monkey’s Gym a konečně chodily na stejnou lekci, což přineslo velké časové ulehčení pro nás jako pro rodiče.
21. Naplánovali jsme si rekonstrukci bytu a byla nám schválena v celkovém rozsahu.
22. Cyklovýlety s oběma holkama – letos jsme jezdily hodně společně ve třech, Barborka na 16” už toho zvládala hodně. Na jaře jsme daly prvních 20 km.
23. Neštovice – ano, i za ty jsem ráda, protože jsme si je odbyli před začátkem Kačky školy. I když kvůli nim Kačenka přišla o hodně akcí na konci školního roku.
24. Podařilo se mi přihlásit Kačenku na talentové zkoušky na ZUŠ a přijali ji. Navíc nám vyšli vstříc, protože první kolo zkoušek jsme nemohli kvůli neštovicím absolvovat.
25. Kolák, na který jela Kačenka sama – v létě se Kačka rozhodla jet na první tábor, a to rovnou na cykloturistický. Zvládla na něm absolvovat neuvěřitelné množství kilometrů a výškových metrů na kole. Jsem velice hrdá matka.
26. Výlet do Brd s Barborkou – byl to výlet, kde jsme měli jen jedno dítě a myslím, že to byl zážitek pro všechny.
27. Podařilo se nám rychle najít firmu na rekonstrukci – poměrně dlouho jsme čekali na schválení, ale jakmile jsme začali hledat firmu na realizaci, ozvalo se nám hodně zájemců prakticky obratem.
28. Poprvé jsem byla na dobrovolnickém dnu v Thomayerově nemocnici, kde jsem půl dne škrábala topení a natírala ho novým nátěrem. Byl to obohacující zážitek. Šla bych znovu.
29. Tour de Biere – už tradiční akce, kterou s celou rodinou absolvujeme. Opět jsme došli až na Formanku a pak zpátky. Bylo to super jako každý rok, i když některé lidi udivuje, že s námi chodí i holky. Nám to takto vyhovuje.
30. Dovolená v Rakousku – i přes veškeré zákazy, že letos dovolená nebude, jsem ráda, že jsem si alespoň týden v Rakousku prosadila. Bylo to skvělé a díky tomu bylo se mnou zase nějaký čas více k vydržení.
31. Týden, co děti strávily u babičky a dědy na chatě – bylo to poprvé, co byly obě dvě děti pryč z bytu a byl to pro nás nezvyk.
32. První sjíždění řeky – poprvé jsme si zkusili vodácký zážitek a sjeli jsme společně střední tok Otavy. Bylo to nad očekávání super. Spojili jsme to letos se stanováním, protože jinak už jsme se bohužel pod stan nedostali.
33. Konečně jsem vzala holky na další kolo povinného očkování, které jim chybělo. Jsem ráda, že jsem to dotáhla, k naší pediatričce chodím hrozně nerada kvůli nekonečným čekacím lhůtám.
34. Všechny letní výlety, na kterých jsme nabírali pozitivní energii.
35. Jela jsem s holkami na kole z jednoho bytu na druhý a zpět. I když to byla dlouhá cesta, holky to zvládly.
36. Podařilo se mi najít novou plaveckou školu pro holky, protože ta naše současná změnila působiště. I když to není v nejlepší lokalitě kvůli dojezdu, tak jsme tam spokojeni, protože jsem ráda, že holky mohou dále plavat.
37. První školní den – byl to neskutečný doják, hrozně hrdá jsem byla.
38. Kačenka měla štěstí na družinářku a dostala se do skupiny, kde pořád něco tvoří a podnikají. Díky tomu se dostala během podzimu na spoustu výletů.
39. Školka v přírodě – Barborka se rozhodla, že pojede na týden sama na školku v přírodě. Bylo to už na podzim, kdy do školky nechodila Kačenka. Zvládla to na jedničku, i když počasí jim nepřálo. Je to statečná holka.
40. Podzimní ZOO s holkami – po dlouhé době jsme vyrazili do pražské ZOO a opět jsme si to tam užili. Už tam nechodíme tak často jako na rodičovské a je to příjemné se tam vracet.
41. Firemní akce v Mikulově – jsem ráda, že i letos jsem se rozhodla jet a zvládla jsem odjet jeden bajkový závod, ačkoli naposledy jsem na kole pořádně seděla přesně před rokem také v Mikulově (vyjížďky s dětmi bohužel moc nepočítám).
42. Že jsem se během cesty z Mikulova zvládla zastavit ještě u babičky, kde byly holky s Péťou na víkend.
43. Byli jsme i na Signalfestu, i když jsme to museli vmáčknout do nabitého rodinného programu.
44. Stihla jsem přezout auto tentokrát včas, což jsme ocenili hlavně na dovolené v Krušných horách.
45. Oslavili jsme devět let s Péťou.
46. Podzimní dovolená v Jáchymově – opět jsem si prosadila nějaký ten výlet, abychom si oddechli od všedních povinností. A bylo to super. Lezli jsme po kopcích a plavali jsme v bazénu. To nás baví.
47. Botanická zahrada v Praze – vůbec poprvé jsem byla v botanické zahradě a hodně se mi tam líbilo. Bonusem byla výstava dýní na Halloween.
48. Ukončení rekonstrukce – jsem vděčná za to, že se mi podařilo vypoklonkovat dělníky z našeho bytu po dlouhých peripetiích.
49. Opravy a dodělávky – podařilo se mi vyřešit nedodělky na našem bytě a zařídit, aby to bylo všechno co nejdřív hotové.
50. Náš vztah přežil už druhou rekonstrukci. Tato byla výživnější a shodli jsme se, že další rekonstrukci už nehodláme absolvovat, nebo ne alespoň v nejbližších letech.
51. Celá rodina jsme se zúčastnila školkového Běhu o vánočního kapra. Já běžela už třetím rokem, Péťa poprvé. Byla to fakt zábava pro všechny, i když se Péťa sekl v jedné překážce a nasazoval svoje zdraví.
52. Kačence se líbí ve škole a baví ji to. Úkoly obvykle zvládá bravurně a do školy se těší.
53. Večerní Praha s kolegy z práce a se svařákem v ruce – byla to příjemná změna vypadnout ze stereotypu a pokecat si nekde mimo kancelářské prostory.
54. Byla jsem na vánočních trzích ve škole a stihla jsem si koupit věci, co vyráběla Kačenka, za což jsem ráda, protože hrozilo, že mi je někdo vykoupí.
55. Barborka hrála hlavní roli na vánoční besídce ve školce a mohla se jí nakonec i zúčastnit, i když jsme zrovna doma procházeli kolečky nemocí. Besídka byla moc fajn.
56. Vánoce v novém bytě – jsem vděčná za to, že nám to nakonec klaplo a byli jsme schopni se přestěhovat těsně před svátky. I přes probíhající moribundus.
57. Oslava vánočních svátků u všech v rodině se vydařila a děti ji zvládly v pohodě. Radost z dárků a setkání proběhla také.
58. Lyžování závěrem roku v Orlických horách – jsem ráda, že nám přálo počasí a že jsme zvládli vzít si všechny věci na lyžování s sebou a mohli jsme opět zahájit lyžařskou sezónu.
59. Pracovně se mi letos dařilo. Nebudu se tu rozepisovat o detailech, ale byl to dobrý rok. Jsem ráda za to, že mě v pracovním kolektivu berou vážně a že i jako maminka dvou malých dětí mám takovou pracovní pozici, jakou mám.
60. Jsme zdraví a máme se rádi!

Tak a tímto bych asi svůj osobní seznam ukončila. Vím, že by bylo možné dostat se na číslo 100, ale nejsem si jistá, že by někoho bavilo to číst. A taky by to už byly větší drobnosti. Tento rok byl super, ale byl obrovsky náročný po všech stránkách. Nám se v září kompletně změnil rytmus celé rodiny, protože jsme najednou začali vozit děti do dvou institucí. A nejen to, ale jedna z těch institucí je v místě nového bydliště, druhá instituce leží někde bokem, protože už dlouhodobě děti chodily do školky mimo naše původní bydliště a do toho ještě pracuji přes celou Prahu daleko. Takže to denně bylo ježdění mezi domovem, školou, školkou a prací a večer pak to celé znovu plus ještě několik kroužků.

Ráno mi celkové tohle kolečko sebralo dvě hodiny času. Odpoledne to bylo obdobné, ale většinu dní vyzvedával holky Péťa. Musíme se střídat, jinak bych si nemohla dovolit pracovat na plný úvazek. I pro Péťu to letos bylo náročné. A pro holky taky. Nesnášely celou rekonstrukci, nesnášejí ani stěhování. Dostali jsme se do bodu, kdy jsme přestali jezdit na jakékoli výlety a naše vlastní děti nás prosily, abychom už jeli na nějaký ten výlet a neřešili pořád jenom bydlení.

Ano, byl to rok velmi turbulentní a dynamický. Ale byl to rok, kdy jsme se rozhodli vystoupit ze své komfortní zóny. A teď je nám v tom dobře. Nebyl to jednoduchý rok, přinesl nám příležitosti, při kterých jsme si ověřili, jak spolu dokážeme vycházet a komunikovat a i když to ne vždycky bylo jednoduché a ne vždycky to šlo hladce, přežili jsme ho. Do nového roku vycházíme ne možná silnější, ale rozhodně obohacenější o spoustu životních zkušeností.

Roku 2026 vítej a tešíme se na tebe, ať už budeš jakýkoli. Přijmeme tě takový, jaký budeš.