Za teplým vzduchem na Boreč

Boreč je poměrně malý a nenápadný kopeček nedaleko Velemína v Českém středohoří. Směrem z Prahy se sem dostanete po dálnici D8, ze které sjedete na exitu 48 a buď můžete dojet do obce Režný Újezd nebo do obce Boreč. Obě dvě místa jsou ideálními výchozími body pro cestu na vrchol. Oficiální parkoviště tu nenajdete, ale několik míst pro parkování zde najdete vždy u konce polních cest nebo přímo v obcích. My jsme parkovali na začátku zelené TZ za obcí Boreč a po té jsme se vydali na vrchol.

Pokud půjdete z obce Boreč, dojdete na rozcestí Boreč – pod vrcholem, odkud je to jen půl kilometru na samotný vrchol. Pokud půjdete z druhé strany z Režného Újezda, dojdete až na rozcestí Nad Režným Újezdem a tam si můžete vybrat ze dvou přibližně stejně dlouhých cest na vrchol (každá má asi 750 m).

My jsme se od rozcestí Boreč – pod vrcholem vydali přímo nahoru na vrchol. Na výlet jsme sem šli ale v zimě, ve sněhu a cesta byla hodně, hodně uklouzaná. Na to si dávejte pozor, cesta tu bývá uklouzaná asi poměrně často, vzhledem k tomu, že z kopce sálá teplý vzduch.

Nicméně na vrchol se nám podařilo dostat bez ztráty kytičky, a tak jsme se po nějaké době těšili z výduchů, kterých je na vrcholu kopce několik. Odborně se jim říká ventaroly. Zatímco v zimě z nich proudí teplý vzduch (prý má až šestnáct stupňů; mně se z něj každopádně opět mlžily brýle), v létě z nich proudí naopak vzduch studený. Tyhle výduchy jsou součástí složitého systému puklin, kdy se vzduch dostává z úpatí hory vnitřkem až na její vrchol a přitom se mění jeho teplota. Jednoduše řečeno.

Tenhle jev je velice pozoruhodný a jsem si jistá, že vás bude bavit. Z vrcholu vede okružní stezka, po které jsme se vydali až k rozcestí Nad Režným Újezdem a odtud zpět až na zelenou TZ vedoucí do obce Boreč.