Hrad Okoř
- Délka a převýšení: hrad Okoř s procházkou podél Zákolanského potoka k brodu a zpět – cca 3,5 km (24 ↑, 24 ↓)
- Kočárky a odrážedla: kočárek ano, odrážedlo ano
- Vstupné: zpoplatněné (100 CZK za dospělého, děti do 6 let zdarma)
- Parkování: parkoviště Okoř, placené (50 CZK)
Na Okoř se z Prahy nejsnadněji dostanete po D7, ze které sjedete na exitu 5 a přes Velké a Malé Číčovice dojedete až do obce Okoř. Tady snadno najdete parkoviště, které má takovou zvláštnost – platí se hned u vjezdu u závory, kde musíte zaplatit mincemi, protože parkoviště je bez obsluhy, je tam jen automat.
Z parkoviště u Okoři, kde je i občerstvení, se vydejte rovnou k hradu. Pod hradem bývá postavený kolotoč pro děti (klasický i řetízkový), stánek se sladkostmi a bývají tam i jiné pouťové atrakce, my jsme třeba tentokrát museli vyzkoušet houpačky lodičky. Je to taková malá pouť pro malé děti. Za kolotoč zaplatíte 50 CZK za dítě, houpačky nebo řetízkový kolotoč byl za 40 CZK.



Na samotnou zřízeninu je vstup zpoplatněný. Vstupenky se kupují v domečku stojícím naproti bráně hradu. Já jsem se tentokrát rozhodla, že se dovnitř podíváme, protože jindy jsem se na Okoř dívala vždy jen zvenčí. A tak jsme šli dovnitř. V pokladně dostanete samoprůvodce, a prohlídku si tak určujete sami. Dovnitř můžete klidně i s kočárkem.


Hodně mě překvapilo, jak je hrad (dobře, je to spíš zřícenina) rozsáhlý a na kolik míst se tam dá podívat. Uvnitř hradu to mají pěkně udělané, všude vedou schody, kterými se dostanete i vysoko na jednotlivá nádvoří nebo do jednotlivých věží. Takže i výhledy do kraje se vám zde naskytnou, i když Okoř je trochu uzavřený v údolí, takže do dálky odsud úplně nedohlédnete.
Po prohlídce hradu, která nám překvapivě zabrala docela dost času (pravda, byli jsme tam sami, takže jsme si tam dali v klidu i svačinku), jsme se vydali ještě na procházku po okolí. Nejsnazší a asi nejpříjemnější je procházka podél Zákolanského potoka. Cestou potkáte jedno retro dětské hřiště, které také na chvilku zabaví.



Zpáteční cestu volíme vždy stejnou. Tentokrát jsem sice chtěla zkusit udělat okruh přes Noutonice, ale velký kus bychom šli po silnici, takže jsem z toho nakonec upustila. Bez dítěte na odrážedle by to varianta byla, ale stejně si myslím, že i v týdnu by tam byl poměrně provoz. Za mě je tedy lepší vrátit se stejnou cestou, která je opravdu příjemná, vede jen chatovými osadami, takže sice ne úplně bez aut, ale téměř ano.